Miluj bližního svého.
Miluj znamená také dovol druhému milovat tebe. Dokonce tím lze začít. Nechat se milovat druhým. Pak už snadno se splní ono náročné Miluj!
Nechat se milovat druhým. A (každý) druhý tě miluje, ať už vědomě, nebo duchovně. V nitru jeho bytí je přece Ježíš, a ten tě odtud miluje.
Nechat se milovat druhým, pádná změna pohledu – už to nejsem já, kdo musí dávat, jsem to já, kdo (napřed) dostává.
Nechat se milovat je jako nechat se hřát sluncem. Můj pohled, přístup k druhému, se promění. On je teď zdroj mého dobra. A já se smím stát zdrojem jeho dobra.
Do stejné rovnice lze dosadit místo druhého člověka také sám sebe, dovolit sobě milovat sám sebe. A také lze dosadit Ježíše, Boha samotného.
Takto se mohu ocitnout uprostřed moře lásky ze všech směrů, lásky, která budí radost, existenciální nepodmíněnou radost bytí. Totiž radost, že jsem milován a současně že nedlužím svou lásku nikomu druhému. Radost z jednoty dvou, z jednoty všech, z jednoty s Ním.
Není na světě nic tak naplňujícího jako radost z jednoty nesené láskou. Jednota bytí je náš cíl, domov, kam toužíme dojít. Domov, kde můžeme zůstat. Domov, kde nalezneme pokoj.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.