Bůh se dotýká mě, a já se chci dotknout Tebe...

Teď a Tady

21. 11. 2018 23:01
Rubrika: Mojžíšův keř | Štítky: tady a teď

Nabízím jednu úvahu inspirovanou fyzikálním modelem světa, konkrétně Einsteinovým konceptem časoprostoru.

Podle této teorie, čas je spjatý s prostorem. Mimo prostor čas není. Tedy čas vznikl společně s prostorem v okamžiku velkého třesku. Před třeskem čas nebyl (pokud by slovo „před“ v této větě dávalo smysl, což nedává).

Rozlišujeme Boha a Stvoření. Bůh je mimo prostor, tedy i mimo čas. Ve věčnosti čas neplyne. Zdá se mi nadějná idea věčnosti jako věčného Teď. Bůh je (nebo se děje) neustále Teď. Ostatně i my jsme neustále teď. Naše myšlení umí zpřítomnit budoucnost i minulost, ale fakticky jsme pořád pouze teď. Zdá se mi, že teď je onen bod dotyku mezi Bohem a námi. Možná i něco víc, náš podíl na věčnosti. Nebo jinak, věčné Teď se dotýká celého vesmírného času, celé minulosti, přítomnosti i celé budoucnosti. „Jako bylo na počátku i nyní i vždycky a na věky věků...“

O jeden krok dál. Není analogie tohoto také v prostorové dimenzi? Co je „teď“ pro čas, je „tady“ pro prostor. Možná věčnost je trvalé Tady, trvalá Boží přítomnost. Věčné Tady se dotýká každého vesmírného tady, každého našeho tady, kde každý žijeme. Takto je v našem tady Bůh stále přítomný.

Žijeme v „teď“ a v „tady“. Jak vzkazují mystici, když se nám podaří, v modlitbě, opravdu být teď a tady, nalezneme Boha. Možná Bůh je ono Teď a Tady, kde „žijeme, pohybujeme se a jsme.“ Možná, že naše teď a Boží Teď je jedno a to samé.

Zobrazeno 167×

Komentáře

Matonick

Výborný článek. Nad relativitou času se musíme stále zamýšlet, když hledáme Boha a nalézáme sebe v prostoru, který nám ponechává k životu. Pojem Věčný Bůh z hlediska naší víry znamená, že jde o bytost nadčasovou, u níž neexistuje včera, dnes a zítra, ani to, co bylo, je a bude. On všechno vidí „právě teď, nyní a v této době“. Bůh má pro věčnost věčný plán. Tento plán vypracoval podle své vůle. Abychom poznali věčný Boží plán, musíme nejprve vědět, co je to věčnost. Z Písma můžeme vyrozumět, že věčnost má dvě části:
První věčnost je doba od počátku Slova, jehož čas neznáme.
„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.“ (Jan1,1-3).

Matonick

Počátek Slova je věčností bez počátku. Je odlišný od počátku v Genesis 1,1. Až ten teprve je počátkem vesmíru, který nastal v čase a který může být časem měřen.
Druhá věčnost je bez konce a překračuje rámec času. V Písmu se hovoří o „novém nebi a nové zemi“ i o pojmu „na věky věků“.
První věčnost a druhá věčnost jsou v nebi propojeny; jsou spojeny a klenou se od minulé věčnosti až po budoucí věčnost, přičemž v sobě nenesou žádný časový prvek. O věčnosti nemůžeme říci, kdy začíná ani kdy končí. Avšak v určitém momentě Bůh stvořil vesmír. Čas začal plynout od založení světa a od té doby se dá o událostech uvažovat v časových pojmech.

Matonick

Bůh má věčnou vůli. V první věčnosti učinil Bůh zásadní rozhodnutí. Jeho vůle je skryta v Božím srdci, ale Boží plán se projevuje navenek. Je pro Boha ústředním bodem a současně je také Božím cílem. Věčný Boží plán začíná Božím úmyslem a vůlí v první věčnosti a končí svým úplným naplněním v druhé věčnosti.
Jaký plán Bůh před založením světa pojal? První, na co Bůh pomýšlel, byla jeho věčná láska k Synu. Jan říká, že Otec miloval Syna už „před založením světa“ (Jan 17,24). Druhým Božím úmyslem před založením světa bylo, předurčit svého Syna k tomu, aby byl Mesiášem. Věčný Boží plán bude definitivně naplněn v druhé věčnosti.

Matonick

Převzal jsem několik slov z úvodu k tématu Věčný Bůh, ke slavnosti, kterou budeme slavit tuto neděli. Odkazuji na text vypracovaného tématu: https://matonick.signaly.cz/1811/buh-je-vecny-tema-327-ke-slavnosti-jezise-krista-krale-25-11-2018

MirOr

Díky.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Nuvio