Vyšlo to na karlovarském festivalu, Jednotka intenzivního života. Pak byly s Ondrou a dalšími rozhovory na čt24. Při jednom tam říkal, že lidé v té situaci se dostávají k přemýšlení o tom, co je v jejich životě podstatné.
A to mě vedlo k podobnému zamyšlení. Vcelku snadno jsem si odpověděl, že vztahy. V první řadě ten nejvnitřnější, k Bohu, pak ty k blízkým lidem a ty ke všem lidem. A průnik toho vztah ke mně samému. Pokud nejsou všechny ok, nejsem ok ani já.
Druhý den mě napadlo, že to je přesně to Miluj Boha svého … miluj bližního …. jako sám sebe.
Že je to vlastně úplně easy rada na život.
A že to miluj v té základní podobě je prostě přej mu dobro. I když je to třeba Miloš Zeman. A to jde, to je jho, které netíží…
V maximální podobě, někdy u manželů, někdy u světců, a vždycky u Boha je to „miluj” jednota bytí, jste jeden. Cokoliv jste jednomu učinili, mně jste učinili…
Našel jsem, co asi všichni dávno vědí, jak žít, dobře.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.