Motto: „Nakonec bude všechno v pořádku. Jestli to v pořádku není, pak ještě není konec.“ — Báječný hotel Marigold

Milosrdenství

29. 4. 2019 19:56
Rubrika: Mojžíšův keř | Štítky: řád , milosrdenství

Stejně jako máme fyzikální zákony, řád v přírodě, jako máme právní řád ve společnosti, stejně i duchovní sféra má svůj řád, své zákony. Hřích má důsledek v duchovním řádu. Není ničím banálním. Byl-li by nicotným, proč by musel Adam opustit ráj (a propadnout smrti). A proč by musel přijít Kristus, a dojít až na kříž.

Řád, zákonitosti nám umožňují žít. Fyzikální, právní i duchovní zákony tvoří prostor života. Jakkoli užitečné zákony jsou, přecejen život a respekt k lidské osobě a její důstojnosti někdy vyžaduje vyšší pravomoc. Proto existuje v právním světě institut milosti, ve fyzikálním světě jev zázraku a v duchovním světě skutek odpuštění. Všechny tyto projevy spojuje jedno slovo – milosrdenství.

Náš řád má malá otevřená vrátka. Milosrdenství. Bez něj by život uschl. Řád není náš bůh. Náš Bůh řád stvořil, pro nás. Ale zůstal nám nablízku a využívá ta malá vrátka, aby nás navštívil, povzbudil, potěšil a zachránil.

Těžko popisovat Boha. Pomáhají nám obrazy, jedním Božím obrazem, Boží tváří, je milosrdenství. U proroka Ozeáše Bůh volá – „Milosrdenství chci, ne oběti.“ Kniha Genesis píše, že „Bůh stvořil člověka k obrazu svému“, naším zadáním, povoláním je být Božími obrazy, být jako Bůh. Spojíme-li ty dva úryvky, chce-li Bůh po nás milosrdenství, je tedy milosrdenství obrazem Boha.

Milosrdenství je vzorec života, ke kterému jsme voláni. „Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa“, slibuje Bůh proroku Ezechielovi. Nechme jej to udělat.

(psáno ve svátek Božího milosrdenství)

 

Zobrazeno 8458×

Komentáře

suposlav

Dobře napsané! A oceňuju video od Olomouckých Dominikánů :-)

MirOr

Jo, užíval jsem si s ním celý Františkův svatý rok milosrdenství :-)

Dáška Mojžíšová

Super!! Moc pěkný článek, díky!! :)

HelenaH

To úžasné slovo milosrdenství- Boží soucit s námi, kteří vůči Němu nemáme na nic nárok, jsme Mu pouze dlužní....To když člověk rozjímá, padne na kolena, polyká slzy a stydí se za svou vlastní nemilosrdnost

MirOr

Milosrdenství je věrnost. Věrnost smlouvě navzdory svévoli z druhé strany. Věrnost, láska, která nakonec převáží nad tím, co jsem provedl. Jakkoli děsivé to mohlo být. Mám pro Boha větší cenu, než cokoliv jsem spáchal, jakkoli jej ranil. Cení si mě víc než sám sebe.

MirOr

Víc než svého Syna.

Dáška Mojžíšová

To jste mě docela odrovnal, s tím dodatkem. "Víc než svého syna." Přišlo mi to jako poměrně silné tvrzení, až mi došlo, že spíš než silné tvrzení je to silná Boží láska k nám. Je to těžko pochopitelné, jak by si nás mohl cenit více než svého Syna, když jeho Syn udělal pro celé lidstvo to, co by žádný člověk nebyl schopen udělat. A přesto. Nebo možná právě proto? I přes naši hříšnou neschopnost si nás cení více než svého Syna.
Díky. Máte podnětné myšlenky.

MirOr

Taky mně to zarazilo. A váhal jsem to přidat. Ale "Bůh tak miloval svět, že dal ... " Co byla ta hodnota, pro kterou ho dal. Karel Satoria říká, že každý otec by šel radši sám. Ale On dal syna. Proč? Co nám tím chtěl ukázat. Jde z toho závrať.

Dáška Mojžíšová

Skvělá otázka, proč. Vidím pouze dvě varianty - víc si cení sebe (což by ovšem popíralo celý koncept spasení) anebo si cení více nás. Proč tedy Syn a ne Otec? Když jak jste psal "každý otec by šel radši sám". Je to přece přirozené a logické. Osobně si myslím, že kdyby to šlo, šel by Bůh sám. Jenomže pokud vezmeme v potaz Jeho nesmrtelnost, pak by nemohl i kdyby sebevíc chtěl. Pokud by Bůh nemohl zemřít, nemohl by nás ani spasit. Byl potřeba někdo, kdo bude moci zemřít, ale přitom bude mít i Božskou přirozenost, aby mohl smrt přemoci. Bůh ze svého vlastního principu zemřít nemůže. Proto si myslím, že dal v oběť Syna místo sebe. Protože to jinak nešlo. A koneckonců, Kristus měl plnou svobodu na to říct ano či ne. A v Getsemanech šlo vidět, že se mu také nechtělo. Ale nakonec šel. Z Lásky.

MirOr

Asi je to špatné uvažování. Kdo koho si cení víc. Jako se ptát, kdo koho miluje víc a méně. Bůh jistě miluje v plnosti každé své dítě. Ale ta naše hodnota v Jeho očích z toho čiší. Až zase jednou budu mít ze sebe mindrák, snad si vzpomenu :-)

HelenaH

@Dáška-el když si uvědomíme,že Syn řekl "já a Otec jedno jsme", hodně se mi u toho co čtu v tvém komentáři vybavuje scéna z filmu Chatrč, kdy hlavní hrdina Mack vyčítá Bohu že opustil jeho malou dceru když umírala a i Ježíše když volal na kříži "proč jsi mě opustil?" a Bůh bere Mackovy ruce do svých,na.kterých jsou vidět jizvy od hřebů a říká "ne, my jsme tam byli spolu.."

suposlav

Hodně hezky to vyjádřil i tento film (Neplést se stejnojmenným seriálem!)
https://www.youtube.com/watch?v=9W2lUYTII6Q

Dáška Mojžíšová

Ano, oba filmy jsem viděla.. a obzvlášť Chatrč byla pro mě hodně silným zážitkem.. asi mate pravdu, @MirOr, to ken my lidi máme potřebu pořád něco srovnávat, protože nám to pomahá se lépe orientovat.. ne vždy je to ale nutné.. :)

Zobrazit 13 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Nuvio